Slovakia roadtrip

S téměř přesně měšíčním zpožděním jsem se konečně dostal k webu a dodatečně doháním psaní blogu (řekněme zápisky z cest :-)

Jelikož jsme se rozhodovali, kam vyjet za aktivním odpočinkem do přírody, užít si cestování a užít nějak kulturní zážitky, padla volba na naše východní sousedy a začátkem července jsme vyrazili. Samozřejmě naslepo, jen s vytyčenou hlavní trasou (tracing byl následující: Vysoké Tatry, Spiš/Sloveský raj, Nízké Tatry, Horehronie a jih Slovenska na termálních koupalištích, což se nakonec nekonalo). Prní tři noci jse spali v Kežmarských žlabech poblíž Tatranské lomnice, kde jsme vychutali klid a soukromí odlehlé osady, zejména pak večerní posezení u vína, které příjemně doladila večerní luminescence zapadlého slunce za štíty velehor :-) V okolí jsme kromě hor podnikli výlet na termály Vyšné Ružbachy, pozorovali plty na řece (divné slovo, znamenající vory :-) pri Červenom Kláštorci a vůbec hlavně odpočívali. Další přesun do Spišského podhradí se odehrával v duchu nesnesitelných tropů, takže ani na výytup na Sišský hrad nedošlo a po krátkm setkání s bývalým spolužákem Mirem jsme odjeli směr Slovenský raj, tedy jeho jižní část. Večer jsme se ubytovali v romantické vesnici u jezera, kde byly i sádky na pstruhy, ale cena 5EUR/kg živé váhy se mi moc nepozdávala. Ubytování v soukromí za pár korun i domácím koláčem ale bylo prima. Jelikož se ale čas dovolené nachýlil do poloviny, bylo třeba posunout se dál, přes neuvěřitelně malebné vesnice na Horehroniedo Nízkých Tater, do roubenky kousek nad Breznom. Po domácí snídani jsme konečně vyšli na první větší pochod,který od rána stěžovalo úmorné vedro (ono vůbec po celou dobu byly denní teploty často nad 35°C ve stínu) a po nástupu do stoupání jsme téměř omdlévali, nicméně když jsme viděli pár slovenských tet v plavchách jak si vyšlapují s holemi, nemohli jsme s nechat zahanbit a nakonec jsme vyěli na Ďumbier,nejvyšší horu N.T. a posléze o hřebeni přešli najejího souseda Chopok. Cesta dolů pod lanovkou byla špatná volba :-) Jak se později ukázalo, polovinu naší výpravy (přítelkyni:) tůra natoli vyčerpala, že jsme se přesunuli dále na východ. Tentokráte padla volba na středověké město Kremnica, jehož centrum je obenanéhradbami a dostat se tam je možné jen skrze kamennou bránu pěšky. Bohužel, železná ruka komunismu se podepsala na SK snad i v té nezapadejš obci a tak je drhá polovina Kremnice samý panelák. Sídliště je zakončeno opět termálním koupalištěm, kterých je všude jak maku. Následující dva dny jsme věnovali korsování po Banské bystrici, Zvolenu a návštěvě zámku Bojnice. Vedra stále nepolevovala.....  POsldení nco jsme se rozhodli přiblížit se blíže k hranicím, ae být stále v přírodě, zastavii jsme tedy před Žilinou v malebných Rajeckých teplicích, kde byla snad nevětší koncentrace lidí za celou dobu dovolené. Shrnu-li celé roadtrip u sousedů, fyzický odpočinek to sice nepřineslo, ale načerpali jsme spoustu pěkných zážitků a vzpomínek, užil pohostinnosti lidí a hlavně se pokochali krásnou přírodou. Fotky doplním co nevidět, stále nemám vyvolané filmy z labu :-(